Zajímavou novinku v povolování staveb na úseku ochrany životního prostředí představuje tzv. jednotné enviromentální stanovisko (dále jen „JES“). Stručný zákon č. 148/2023 Sb., jednotném environmentálním stanovisku (dále jen „ZoJES“) z pera Ministerstva životního prostředí přináší určitou integraci dosavadních závazných stanovisek (dále jen „ZS“) a zavádí změny, o kterých byste měli vědět.
Co si pod JES představit?
Jednotné enviromentální stanovisko nahrazuje řadu ZS, rozhodnutí a povolení na úseku ochrany životního prostředí (např. ochrana (i) ovzduší, (ii) ZPF, (iii) lesů, (iv) přírody a krajiny, vodní zákon a další). Tam kde dnes potřebujeme získat až 9 separátních razítek bude nově postačovat razítko jediné.
Dotčené orgány, které nahrazovaná ZS v současnosti vydávající nicméně nezaniknou. Namísto dosavadní činnosti se k věci budou vyjadřovat jinou formou, vyjádřením, a to za předpokladu, že je o to orgán vydávající JES (dále jen „Úřad“) požádá. Až praxe ukáže, zda budou orgány vydávající JES o tato vyjádření skutečně žádat. Z naší strany spíše očekáváme, že současná soustava zůstane v zásadě zachována, jen namísto ZS budou dotčené orgány vydávat vyjádření.
Pro Úřad není vyjádření závazné, jako v případě závazného stanoviska. Tedy i v případě, že bude vyjádření negativní je možné, aby Úřad vydal pozitivní JES. Vyjádření nicméně představuje podklad rozhodnutí a v případě, že se od něho Úřad odchyluje, musí své rozhodnutí náležitě odůvodnit. V praxi pak takový postup Úřadu může narážet na nedostatečnou odbornost daného úředníka, jeho neochotu převzít odpovědnost za odlišné posouzení, nebo nedostatek kapacit. Z těchto důvodů proto spíše očekáváme, že Úřady budou spíše vyjádření respektovat.
Kdy začíná JES platit?
JES bude vyžadováno pro záměry povolované dle nového stavebního zákona (dále jen „NSZ“), tedy od 1. 1. 2024 pro vyhrazené stavby ve smyslu přílohy č. 3 NSZ a od 1. 7. 2024 pro všechny ostatní záměry. V případě záměrů, kde byla podána žádost o alespoň jedno nahrazované ZS, lze ostatní ZS získat dle současných pravidel, tj. separátními žádostmi v dílčích oblastech. Současně je v takovém případě možné zažádat o zbývající ZS formou JES.
Kdo JES vydává?
Primárně budou JES vydávat obce s rozšířenou působností. Ve vybraných případech (např. záměry podléhající posouzení EIA) pak bude příslušný krajský úřad, případně Ministerstvo životního prostředí.
Jaká je lhůta pro vydání JES a jaký je důsledek jejího marného uplynutí?
V souladu s § 5 ZoJES je Úřad povinen vydat JES do 60 dnů ode dne podání úplné žádosti. Tato lhůta může být v určitých případech prodloužena o dalších 30 dnů.
V případě, že v předmětné lhůtě nedojde k vydání JES nastává v souladu s § 178 odst. 3 NSZ fikce pozitivního JES, a to s výjimkami dle odst. 4 cit. ustanovení. V praxi se nicméně domníváme, že úředníci budou využívat osvědčený „úhybný manévr“ v podobě výzvy k doplnění žádosti, čímž zabrání běhu lhůty a vzniku fikce.
V tomto směru proto vítáme časové omezení možnosti vytýkat nedostatky žádosti (nejdéle do 10 dnů ode dne podání žádosti) a nový požadavek na koncentraci takové výzvy (úřad má postupovat tak, aby mohly být všechny vady odstraněny najednou).
Jak se proti JES bránit?
Současná praxe ukazuje, že přezkum ZS je pro stavebníky drahou a časově náročnou záležitostí. Přezkoumávat JES pak dle našeho názoru bude ještě složitější. Rozeberme jednoduchý příklad.
Stavebník požádá o JES a jeden z dotčených orgánů vydá negativní vyjádření. Orgán vydávající JES se pak shodne s vyjádřením a vydá negativní JES. Stavebník s posouzením a závěrem nesouhlasí. Jedinou možnost, kterou však má je požádat stavební úřad o vydání povolení. Stavební úřad pak s ohledem na negativní ZS žádost zamítne, neboť nemá jinou možnost. Teprve poté má stavebník první procesní nástroj, kterým se může proti negativnímu JES bránit, a to odvolání.
V odvolacím řízení se postupuje jako v případě přezkumu ZS, nicméně očekáváme, že kromě vyjádření správního orgánu nadřízeného Úřadu bude vyžadováno ještě vyjádření správního orgánu nadřízeného orgánu, který vydal prvotní negativní vyjádření. Jinými slovy tam, kde dnes vystupují úřady 3 budou nově vystupovat úřady 4.
Co stihnout do 30. 6. 2024?
Jak jsme již uvedli výše, u záměrů, kde bude do 30. 6. 2024 podána žádost alespoň o jedno nahrazované ZS, lze žádat o další ZS dle současných pravidel. V tomto směru proto doporučujeme u všech rozpracovaných projektů takovou žádost včas podat a zachovat si tak možnost nepostupovat formou JES. Zejména v počátcích nové právní úpravy lze očekávat nejrůznější komplikace, které mohou zbytečně prodlužovat povolovací proces.
Zajímavou otázku představují situace, kdy pro určitý záměr nebude do 30. 6. 2024 zpracovaná kompletní projektová dokumentace a zároveň zde bude zájem nepostupovat formou JES. I v takovém případě, je dle našeho názoru možné o ZS požádat.
V případě, že žádost o ZS trpí vadami, musí nejprve dotčený orgán vyzvat žadatele k jejich odstranění a poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu. Z praxe přitom známe případy dalšího prodloužení takové lhůty. Tímto způsobem lze tedy účinně posunout termín pro finální zpracování projektové dokumentace.
V případě, kdy žadatel ve stanovené lhůtě vady neodstraní (nedoplní kompletní projektovou dokumentaci), sdělí dotčený orgán, že ZS nemůže být vydáno. V takovém případě pak bude nutné postupovat JES.
Závěr
Na první pohled se může zdát, že tato změna usnadní stavebníkům povolovací proces, nicméně domníváme se, že opak může být pravdou. Dnes se integrované otázky řeší individuálně s jednotlivými dotčenými orgány a stavebník má šanci reagovat na jejich požadavky a volit adekvátní řešení. Tuto praxi sice zachovává institut předběžné konzultace, nicméně pak se ptáme, proč vůbec JES zavádíme. Nezbývá, než doufat, že nám praxe ukáže skrytý potenciál JES a že se povolování v oblasti ochrany životního prostředí zrychlí a zjednoduší.
